Charakteristika hudebního oboru

V hudebním oboru vyučujeme žáky hře na klavír, housle, violoncello, kytaru, elektrickou kytaru, zobcovou flétnu, příčnou flétnu, klarinet, saxofon, trubku, trombon, lesní roh, tenor – baryton, tubu, akordeon, keyboard, bicí a sólovému či sborovému zpěvu.

Během základního studia I. a II. stupně základního vzdělávání žáci navštěvují nejen individuální hodiny výuky hry na nástroj a zpěvu, ale mohou spolupracovat i skupinově (kolektivně) v nejrůznějších komorních souborech, ať už instrumentálních nebo pěveckých, či navštěvovat výuku hry v orchestru.

Jednotlivá vzdělávací zaměření

1) PŘÍPRAVNÁ HUDEBNÍ VÝCHOVA

Ke studiu PHV jsou žáci přijímáni na základě úspěšného složení přijímací talentové zkoušky. Studium je dvouleté. Žáci jsou vyučováni kolektivně v počtu max. 20 žáků.

2) HRA NA KLAVÍR

Klavír má své uplatnění v hudbě především jako sólový nástroj. Oproti jiným nástrojům se při hře na klavír více uplatňuje smysl pro harmonické cítění a pro vedení jednotlivých hlasů. Bývá ale součástí orchestrální partitury, a tudíž žáci se základy klavírní hry mohou využít svých znalostí také jako budoucí klávesoví hráči v nejrůznějších hudebních seskupeních. Po celou dobu studia získává žák nezbytné základy klavírní techniky a učí se dalším dovednostem, které uplatňuje v oblasti sólové hry, komorní hry, doprovodu jiných akustických nástrojů a zpěvu či improvizace a hry z listu.

Čtyřruční hra je součástí vyučovacích hodin ve hře na klavír již u začátečníků. Zprvu je provozována společně s pedagogem na jednoduchých tří a čtyřručních skladbičkách, později se praktikuje hrou se spolužákem. Od 6. ročníku studia má žák na čtyřruční, komorní či orchestrální hru přidělenou samostatnou hodinu. Žák je veden ke schopnosti poslouchat nejen svou vlastní hru, ale souběžně i hru partnera, rozvíjí svou sluchovou sebekontrolu a pěstuje si vnitřní sluchovou disciplínu.

3) HRA NA HOUSLE

Housle jsou nejvyšším smyčcovým nástrojem. Žák se uplatní v sólové, komorní nebo souborové hře s dalšími smyčcovými i jinými nástroji. Hrou na housle si žák osvojuje a upevňuje intonační návyky, které jsou pro hru na hudební nástroj velice důležité. Výuka bývá zahájena zpravidla u šestiletých dětí, u mimořádně nadaných dětí i dříve.

4) HRA NA VIOLONCELLO

Violoncello je smyčcový hudební nástroj se širokým uplatněním v sólové, komorní a orchestrální hře napříč žánry hudby klasické (AH) i populární (NAH). Hra na tento nástroj sice klade zvýšené nároky na hudební dispozice hráče, zároveň však rozvíjí všechny důležité složky jeho hudebních schopností, jako je smysl pro intonaci, kvalitu tónu a rytmické cítění. Zpočátku hraje žák na violoncello přiměřeně menší velikosti (na čtvrťový nebo půlový nástroj).

5) HRA NA ZOBCOVOU FLÉTNU

Zobcová flétna je vhodným hudebním nástrojem pro přípravu hry na všechny typy dechových dřevěných a žesťových nástrojů. Žáci získávají dovednosti správného zdravého dýchání, proto je flétna vhodným nástrojem také pro kombinaci se zpěvem. Uplatnění je jak sólové, tak v nejrůznějších komorních a souborových uskupeních, do kterých se žáci mohou spojovat již od 2. ročníku I. stupně. Kromě základního (sopránového) nástroje se žáci dle individuálních schopností od 4. ročníku seznamují s hrou na altovou, tenorovou, basovou či sopraninovou flétnu. Doporučení o přechodu ze zobcové flétny na jiný dechový nástroj je na učiteli.

6) HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU

Příčná flétna byla původně lidovým nástrojem potulných pištců vyráběným z morkových kostí. Postupem času se vyvinula v krásný stříbrný nástroj prstýnkové mechaniky, jehož dokonalý a něžný tón mnohdy připomíná slavičí zpěv.

7) HRA NA KLARINET

Klarinet je dřevěný dechový nástroj, který má široké uplatnění v různých hudebních žánrech (dechová hudba, jazzová hudby, symfonická hudba, lidová hudba). Na klarinet mohou děti začít hrát dle svých fyzických schopností buď přímo, nebo po přestupu ze zobcové flétny. Ke klarinetu je později možno přibrat saxofon.

8) HRA NA SAXOFON

Saxofon patří rovněž do skupiny dřevěných dechových nástrojů. Žák může začít hrát přímo na saxofon, nebo podle fyzické vyspělosti nejdříve projít průpravou na zobcové flétně, klarinetu nebo také příčné flétně. Na saxofon se většinou hraje převážně taneční a jazzový repertoár, ale dají se také použít skladby z dřívějších období. Saxofon se uplatňuje v komorní i orchestrální hře.

V naší škole vyučujeme žáky hře na saxofon zpravidla od 10 let. V případě dostatečné fyzické vyspělosti žáka může být do studia hry na saxofon zařazen i mladší žák. Pokud má žák ukončen I. stupeň základního studia ve hře na zobcovou flétnu nebo klarinet, může pokračovat ve studiu II. stupně ve hře na saxofon. O tomto zařazení rozhoduje, na základě žádosti žáka, třídní učitel.

9) HRA NA TRUBKU

Trubka je dechový žesťový nástroj, který má vysoký, jasný a ostrý tón. Její hlas symbolizuje radost a slavnostní náladu. Dříve se užívala zejména ve vojenství. Svým zvukem zahajovala turnaje a vítala slavné návštěvy.

V naší škole se vyučuje nejen hra na trubku (tenor), ale i lesní roh, trombon a tubu. Tyto nástroje se uplatňují v různých stylech a žánrech jako nástroje orchestrální, komorní i sólové. Do 1. ročníku jsou přijímáni hudebně a fyzicky přiměřeně vyspělí žáci. Hře na nástroje žesťové může předcházet hra na zobcovou flétnu.

10) HRA NA LESNÍ ROH

Lesní roh je dechovým žesťovým nástrojem, který se dříve užíval pouze při lovu. Pradávným tvarem lesního rohu byl zvířecí roh. Později se však nástroj začal vyrábět z kovu a byl opatřen ventily. Dodnes je nezastupitelným při hře v orchestru.

11) HRA NA TENOR – BARYTON

Názvem tenor označujeme v hudbě vyšší mužský hlas, ale i hudební nástroj, který v orchestru zastupuje basovou křídlovku.

12) HRA NA TROMBON (POZOUN)

Trombon, jinak též pozoun, je dechový žesťový hudební nástroj, který se dodnes užívá zejména v jazzové a taneční hudbě. V dobách středověku se na něj vytrubovaly fanfáry. V praxi se používá snižcový (tahový) a ventilový trombon.

13) HRA NA TUBU

Helikón, bombardón, basbombardón, suzafon, to jsou v podstatě různé názvy pro tubu, která patří do skupiny nejníže laděných dechových žesťových hudebních nástrojů. V orchestru má tuba za úkol držet rytmus (basovat), málokdy hraje melodii.

14) HRA NA KYTARU

V naší škole vyučujeme hru na klasickou kytaru. Hlavním obsahem výuky hry je především hudba všech slohových období, součástí výuky je také v základní míře hra doprovodů a akordů. Klasická kytara v sobě spojuje přednosti nástroje melodického i akordického. Uplatňuje se jako sólový nebo doprovodný nástroj.

15) HRA NA ELEKTRICKOU KYTARU

Elektrická kytara v současnosti nabízí (oproti kytaře klasické) širší škálu praktického využití, např. hra v nejrůznějších souborech, hudebních skupinách, a to buď jako nástroj doprovodný nebo sólový, popř. v kombinaci obou variant. Zajímavým jejím zpestřením je nepochybně užití tzv. kytarových efektů a s nimi souvisejících možností: zkreslení zvuku (distortion, overdrive, fuzz), modulační efekt (chorus), efekt opakování tónů – delay, několikanásobné opakování tónů (tremolo), dozvukové efekty (reverb, hall, echo), efekty s užitím pedálu (např. wah-wah) a další.

16) HRA NA AKORDEON

Akordeon zaujímá vedle klasických nástrojů významné místo. Jako přenosný vícehlasý nástroj plní akordeon v hudebním životě funkci jak samostatného sólového nástroje, tak nástroje doprovodného a souborového. Žádný interpret se neobejde bez dokonalého zvládnutí všech výrazových možností nástroje, technické vyspělosti obou rukou a dokonalé měchové techniky. Výuka hry koncipovaná na nových principech dává žákům takové odborné vzdělání, které jim umožňuje uplatnit se v amatérské i profesionální činnosti.

Součástí předmětu hra na akordeon je rovněž hra z listu, tvoření doprovodů k písním a tancům, komorní a souborová hra, hra podle akordových značek a základy improvizace.

17) HRA NA KEYBOARD

Keyboard je elektronický klávesový nástroj (EKN), jehož zvuk je vytvářen elektronicky. Obsahuje klávesové, smyčcové, dechové, žesťové, bicí zvuky a různé další zvukové efekty (zvonění telefonu, aplaus, šumění moře apod.). Na keyboard lze hrát jak na klavír, tj. bez akordického automatického doprovodu s klavírním úhozem nebo s automatickým doprovodem, kde si můžeme vybrat z mnoha stylů podle charakteru skladby. Tímto se žák seznámí nejen s klasickými tanci (polka, valčík…), ale i s jinými (např. latinské tance, rock, jazz apod.). Keyboard má uplatnění jako nástroj sólový i doprovodný. Je nezastupitelný i v některých souborech či kapelách.

18) HRA NA BICÍ

Toto studijní zaměření se soustřeďuje zejména na výuku hry na bicí soupravu a s tím také na výuku drobných perkusních nástrojů. Nedílnou součástí výuky je hudební teorie a hra ve školních souborech či orchestru. Žáci jsou ke studiu hry na bicí nástroje přijímáni zpravidla od 9-10 let.

19) SÓLOVÝ ZPĚV

Studijní zaměření sólový zpěvnabízí žákům odborné vedení hlasu respektující jejich fyziologický vývoj i hlasovou individualitu. Po získání základních pěveckých návyků se žáci učí interpretovat různé styly a žánry, zapojují se do zpěvu v komorních souborech či sboru, zúčastňují se koncertů, přehlídek a soutěží. Výuka může být brána i jako hlasová terapie – náprava hlasových vad a poruch za spolupráce s foniatrem.

20) SBOROVÝ ZPĚV

Sborový zpěv vede žáky k rozvoji celkové hudebnosti, především pak k rozvoji vokálních a částečně též instrumentálních dovedností, navazuje na dovednosti získané v individuálních hodinách. Žáci rozvíjejí svůj individuální hlasový potenciál, který uplatňují ve vztahu k ostatním členům pěveckého sboru za účelem dobré kolektivní interpretace.

Vyučovací předměty hudebního oboru

KOMORNÍ HRA, SOUBOROVÁ HRA, KOMORNÍ ZPĚV, ČTYŘRUČNÍ HRA

Žák zde uplatňuje znalosti a dovednosti z individuální výuky v souhře s jinými spoluhráči a zpěváky. Každý má možnost stát se členem menších seskupení hráčů z různých nástrojových či pěveckých tříd. Žáci se učí vzájemně naslouchat, doprovázet druhé, hrát dle gesta dirigenta a rozumět mu, přizpůsobovat se a nést společnou odpovědnost za provedenou práci. Žáci studijního zaměření hra na klarinet, saxofon a dechové žesťové nástroje mohou být do komorní a souborové hry zařazováni již od 1. ročníku základního studia I. stupně po domluvě s učitelem.

ORCHESTRÁLNÍ HRA

Orchestrální hra učí žáky pracovat ve větším kolektivu. Při hře s jinými akustickými nástroji zde žák využívá všech znalostí a dovedností získaných při individuální výuce, učí se spolupráci a vzájemnému naslouchání, disciplíně, pohotovosti; nést odpovědnost za společné dílo. Nabízí žákům příležitost poznat problematiku technického zvládání hry na jiné nástroje, seznámit se s novými perkusními a melodickými nástroji. Do výuky orchestrální hry bývají žáci zařazeni zpravidla od 3. ročníku základního studia I. stupně.

HUDEBNÍ NAUKA

Hudební nauka je převážně teoretickou disciplínou, nutnou k výuce všech studijních zaměření hudebního oboru. Tento předmět vznikl na základě vzdělávací oblasti recepce a reflexe hudby a nepatří k samostatným studijním zaměřením. Součástí výuky jsou též praktická cvičení zaměřená na rytmus, intonaci, aktivní poslech hudby a stručný přehled hudebních dějin. Žáci tak získávají lepší orientaci v notopise, v harmonických souvislostech a v hudebních formách. Při společné práci a na základě vzájemného ovlivňování si žáci navíc utvářejí vlastní hodnotový a hodnotící systém pro vnímání uměleckého díla. Výuka probíhá kolektivní formou ve skupinách v max. počtu 20 žáků.