50. – 60. – 70. léta

„Od počátku činnosti, je cítit „budovatelské“ nadšení a soustředěnou práci pro úspěch školy, z lásky k hudbě.“

Škola se přestěhovala na své současné místo do budovy a získala první vlastní nástroje. Na škole vznikl houslový, dechový a pěvecký soubor. Žáci školy začali získávat nejrůznější ocenění v soutěžích, řada žáků po absolvování studia v ZUŠ odešla (podobně jako v dalších letech) studovat konzervatoře nebo jiné umělecké školy.

Na škole byla zavedena výuka výtvarného a literárně - dramatickém oboru.

Hudební škola byla přejmenována na Lidovou školu umění. V čele školy stál nadále pan Leo Kosek, pod jehož taktovkou, jako dobře sehraný orchestr, škola  fungovala dalších 27 let.

80. – 90. léta – nové tisíciletí

80. léta přinesla změnu ve vedení školy, a to hned dvakrát. Prvním novým ředitelem se stal pan Pavel Beneš, kterého zanedlouho poté vystřídala ve vedení školy paní Mgr. Olga (Vondráčková) Zajacová. Aktivita školy byla neutuchající, nepodléhala změnám vedení, ani doby.

Ve škole vznikaly nové soubory, a to pěvecký, dechový, akordeonový, smyčcový a kytarový. Škola začala být plně organizovaná se všemi čtyřmi obory -  hudebním, tanečním, výtvarným, literárně - dramatickým.

V průběhu let se mnoho žáků tehdejší LŠU, později ZUŠ, stalo také jejími učiteli. Výsledkem dlouholetého snažení pedagogů a žáků byly, ale i nadále jsou, nejen úspěchy na soutěžích, ale i pravidelné akce, jejichž trvání je prověřeno časem, a jež jsou trvale oblíbeny nejen králickou veřejností.